Historie
Jak to vše začalo
Naše kavárna se nachází v domě, který si tu nechal v roce 1929 postavit továrník Ignác Lorenz. V té době se budova stala takzvanou výkladní skříní, která otevírala vstup do rozkvétajícího města Kroměříž.
Zdi tohoto domu ukrývají příběh továrnické rodiny do jejíž rodiny zasáhly války a změny režimů.
Na konci 19. století koupil Ignác Lorenz, který byl do té doby strojník opavského cukrovaru, budovy v Kroměříži a založil v nich strojírnu a slévárnu železa.
Období války
Přeskočíme celé úspěšné období výroby stabilních benzínových motorů, které Ignác a jeho synové dodávali do celého světa a posuneme se do roku 1948, kdy stejně jako okolní podniky byl Ignácův syn nucen vyrábět pro vojenské účely během války a krátce po ní byl jejich podnik zestátněn.
Z důmyslného továrníka žijícího v elegantním domě se z rázu stal člověk bez prostředků, a který navíc dlužil státu více než milionovou vyměřenou daň.
V roce 1953 Ignác umírá a z domu na Vejvanovské ulici se stává ubytovna pro pracovníky státního podniku PAL, kterému připadla i mimo jiné Lorenzova továrna.
Jak to šlo dál?
V Lorenzově domě byla ubytovna, školka a později i cukrárna. O továrníkovi se toho ví pramálo. Je však krásné pozorovat jak dům jež hrdě nese jeho jméno znovu vzkvétá.
Přes všechny vlny dějin, které se tudy prohnaly se podařilo zachránit původní obložení, vysoké dveře s mosaznými klikami, falešný krb s atikou nebo přijímací salonek.
Dnes se tu nachází kavárna vystavená ve své plné kráse a zdobena motivy z Lorenzovy doby.